Všem, kdo nejsou lhostejní
Prohlášení občanské iniciativy ke zbrojní legislativě
Připojte se k nám podpisem na petice.com
Restaurace v Uherském Brodě, únor 2015; Fakultní nemocnice Ostrava, prosinec 2019; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, prosinec 2023. S odstupem čtyř let, s jakým se konají olympijské hry či volby, v České republice za poslední dekádu pravidelně dochází k masovým střelbám. Páchají je bezvýhradně psychicky narušení jedinci a páchají je ve dvou ze tří případů legálně drženými střelnými zbraněmi. Jen tyto tři případy si dohromady vyžádaly téměř tři desítky obětí.
Přesto představuje Česká republika v rámci celosvětového trendu zpřísňování zbraňové legislativy anomálii. Jakožto jedna z „výjimek“ z tohoto trendu se naše země řadí do společnosti států, jako jsou republikánské státy USA nebo Irák — tedy do společnosti nepříliš vybrané.
Od roku 2021 ČR dokonce patří mezi pouhé čtyři země na světě—spolu s USA, Hondurasem a Jemenem—které mají právo držet zbraně zakotveno v ústavě.
Přitom registrovaných držitelů střelných zbraní je v české populaci (k březnu 2024) ne víc než 316 tisíc—anomální legislativa tedy hájí zájmy zhruba tří procent obyvatelstva, zatímco zbývajících sedmadevadesát procent neozbrojených obyvatel vystavuje stále reálnějšímu nebezpečí jejich zneužití.
Tragédie z 21. 12. 2023 se od předchozích incidentů přece jen v mnohém odlišuje, nejen v tom, že se odehrála v srdci hlavního města a jejími oběťmi nebyli jen Češi a Češky. Stala se především proto, že fatálně selhaly regulační mechanismy ČR jako státu. Byla umožněna tím, že si mladý, čerstvě způsobilý, nedoléčený psychiatrický pacient během půlroku směl legálně pořídit hotový arzenál čítající osm zbraní včetně poloautomatických pušek, a ani v jednom kontrolním orgánu toto vysoce podezřelé chování nevyvolalo alespoň znepokojení.
V návaznosti na tuto tragédii—stejně jako v roce 2015 po Uherském Brodě, stejně jako v roce 2019 po Ostravě—přispěchala politická reprezentace s různými ujištěními, že toto do očí bijící selhání legislativně napraví a zasadí se o to, aby se opakování podobné tragédie do budoucna pokud možno předešlo. A stejně jako v obou předchozích případech jsme i nyní u vládnoucí garnitury svědky přístupu mírně řečeno laxního.
Nový zákon o zbraních a střelivu zatím upravuje pravidla nabývání zbraní nanejvýš kosmeticky. Zabývá se podružnostmi, jako je zkrácení platnosti zdravotní způsobilosti pro jeho držení z 10 na 5 let nebo snížení administrativní zátěže při vydávání zbrojních průkazů apod. Jinými slovy: nezavádí jediné opatření, které by mohlo účinně předejít tragédii, na jejímž pozadí přitom vzniká.
Ve stínu nedávné tragédie na Filozofické fakultě se domníváme, že tato opatření jsou nedostatečná. Apelujeme proto na naše volené zástupce, poslance a senátory, aby novela
- omezovala zcela anomálně volný (a tragédii z 21. 12. 2023 umožňující) přístup k poloautomatickým útočným puškám;
- omezovala podobně anomálně volný (a tragédii z 21. 12. 2023 rovněž umožňující) přístup k tlumičům;
- zavedla vedle zdravotní způsobilosti coby podmínku pro nabývání zbraní také prošetření psychické způsobilosti každého žadatele, např. pomocí povinných psychotestů, a aby tyto testy byly periodicky opakovány.
Dále považujeme za žádoucí, aby se téma přístupu ke střelným zbraním zkoumalo v rámci celospolečenské debaty o psychickém zdraví v ČR. V české společnosti – a samozřejmě nejen v ní – dle dostupných statistik vlivem sociálních a geopolitických změn přibývá násilných a psychicky labilních jedinců. Po nezvládnuté pandemii koronaviru čelíme pandemiím úzkostí, depresí a dalších psychických poruch. Místo aby se v podlomené společnosti zjednodušoval přístup k péči o duševní zdraví, zjednodušuje se přístup ke střelným zbraním. Jako by politická reprezentace byla hluchá k problémům společnosti…
Někteří jsme 21. 12. 2023 na FF UK přímo byli,a stali jsme se oběťmi či svědky strašlivé tragédie. Další z nás zde jen shodou šťastných okolností nebyli. Tato tragédie se ale osobně a bytostně dotkla nás všech. Dotýká se nás nadále, sedm měsíců poté, kdy už se z ní valná většina společnosti „oklepala“, a dotýkat se nás ještě dlouho bude.
Nyní se nás však navíc ještě dotýká a není nám lhostejné to, že je nám novelou zákona o zbraních dáváno na srozuměnou, že se z naší tragédie podle všeho „oklepala“ i politická reprezentace, která z ní nevyvodila zodpovědnost ani osobní, ani systémovou.
Kdo se nepoučí z chyb minulosti, bude je opakovat i v budoucnosti. Česká politická reprezentace zatím nedělá dost, aby se masové vraždy páchané střelnými zbraněmi periodicky neopakovaly. Následky takového nezájmu nyní neseme my. Příště je ponese někdo další.
photo © Louis Armand